Očkování - Praktický lékař MUDr. Lukáš Javorský

Přejít na obsah

Očkování.

Nejčastěji prováděná očkování v naší ordinaci:

Očkování zcela hrazené zdravotní pojišťovnou:



Očkování hrazená pojišťovnou jen v některých případech popř. s příspěvkem zdravotní pojišťovny:


Očkovací schéma a počet dávek k aplikaci s Vámi rádi probereme.
Vakcíny k očkování proti tetanu, klíšťové encefalitidě a pneumokokovým infekcím máme obvykle v dostatečné zásobě k dispozici v ordinaci, ostatní vakcíny Vám po předchozí konzultaci objednáme u distributora.
Příspěvky jednotlivých zdravotních pojišťoven na očkování najdete zde.
Ceník jednotlivých očkovacích vakcín včetně poplatku 150 Kč za aplikaci najdete zde.
Ceny jsou platné od června roku 2015 a mohou se měnit s podmínkami danými distributorem.

Tetanus


je nebezpečné infekční onemocnění způsobené bakterií. Tato bakterie je přítomna ve stolici mnoha zvířat i člověka a hnojením se dostává do půdy, kde ve formě spór vydrží měsíce i léta.

Zdroj nákazy:
Vstupní branou nákazy jsou drobná i větší poranění na lidském těle, která se dostanou do kontaktu s kontaminovanou půdou. Lidé se nejčastěji nakazí otevřenou ranou, která je obvykle hluboká ale často i nepatrná, způsobená hřebíkem, třískou nebo jinými řeznými předměty kontaminovanými touto bakterií. Spóry se dostávají pod kůži a patogen se v anaerobním prostředí začne množit a naváže se na nervovou tkáň.

Projevy nemoci:
Toxiny produkované bakteriemi blokují uvolňování svalového stahu, proto se tetanus projevuje křečemi a ztrátou koordinace svalových pohybů. Na počátku onemocnění si začne nemocný stěžovat na potíže při otevírání úst, které je vyvoláno zvýšeným napětím žvýkacích svalů. V této fázi nemocný člověk obvykle nemívá žádné jiné obtíže ani teplotu. Postupně se ale zvýšené napětí rozšiřuje i na ostatní svaly a dochází k rozvoji celkových křečí, při kterých se může nemocný udusit. Polovina nemocných svému onemocnění podlehne.

Ochrana a prevence:
Proti této vážné nemoci existuje očkování, které je v Česku zavedeno plošně. Přeočkování proti tetanu by mělo následovat v rozmezí 10 až 15 let, osobám mladším 60-ti let se doporučuje interval 15 let, starším 60-ti let 10 let. Každý dospělý by si měl termín přeočkování hlídat. Po zavedení plošného očkování se u nás nemoc vyskytuje pouze zřídka.

nahoru

Chřipka

je virové onemocnění vyskytující se po celém světě - v zimě v oblastech mírného pásu a většinou během teplé vlhké sezony v tropických oblastech. V České republice je vrchol výskytu infekce většinou v období od ledna do března, kdy se objevují i chřipkové epidemie. Chřipkou ročně v České republice onemocní 1,5 - 2 miliony lidí a zemře 2 000 - 3 000 lidí.

Zdroj nákazy:
Virus chřipky se rozprašuje do vzduchu v kapénkách, které pocházejí z dechu, kašle nebo kýchání infikovaných osob. Proto je chřipka tak snadno přenosná.

Projevy nemoci:
Virus chřipky proniká do těla nosohltanem a během dvou až tří dnů se projeví příznaky nemoci. Mezi nejčastější chřipkové symptomy patří vysoká horečka, zimnice, bolesti hlavy, svalů a kloubů a celková slabost, která nemocného vysloveně upoutá na lůžko. Až později se přidává pálení v krku a kašel. Tím se chřipka zpravidla liší od běžného nachlazení, které se projevuje daleko mírněji a ze kterého se nemocný rychle uzdraví. Onemocnění obvykle trvá 3-7 dní. U starších, oslabených nebo chronicky nemocných osob, které jsou onemocněním nejvíce ohroženy, může vyvolat zápal plic, postižení srdečního svalu nebo nervové tkáně a u dětí zánět středního ucha.

Ochrana a prevence:
Očkování je nejúčinnější prevencí chřipky.
Nejvhodnější doba pro očkování je v září, říjnu a listopadu, tedy v období před začátkem chřipkové epidemie. Ochrana před chřipkou začíná 2 týdny po očkování a přetrvává přibližně 6 měsíců až 1 rok. Rizikové skupiny pacientů mezi které patří lidé s chronickým onemocněním typu diabetes mellitus by proto měly být očkovány každý rok. Významnou úlohu v prevenci této nemoci má i hygiena (mytí, dezinfekce). V období epidemie je potřeba se vyhýbat přelidněným prostorům a nedotýkat se rukou nosu nebo úst.

Podle zákona č. 48/1997 Sb., v platném znění, hrazená péče zahrnuje poskytnutí očkovacích látek proti chřipce:

  • u pojištěnců nad 65 let věku

  • u pojištěnců po splenektomii nebo po transplantaci krvetvorných buněk

  • u pojištěnců, kteří trpí závažným chronickým farmakologicky řešeným onemocněním srdce a cév, nebo dýchacích cest, nebo ledvin nebo diabetem

  • u pojištěnců umístěných v léčebnách dlouhodobě nemocných nebo v domovech pro seniory, anebo v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem


Díky očkování více než 10% pacientů naší ordinace v sezóně 2011/2012 jsme zaznamenali velmi nízký počet nemocných chřipkou, očkování bylo dobře snášeno a po očkování se nevyskytly žádné závažné vedlejší účinky, proto jej doporučujeme absolvovat všem pacientům i letos.

nahoru

Pneumokokové infekce

způsobené bakteriemi jsou zdrojem zápalu plic, zánětů mozkových blan a sepse (infekční otrava krve), zánětů průdušek, zánětů středouší nebo obličejových dutin. Nejčastější pneumokokovou nákazou jsou akutní záněty středního ucha, které postihují především děti, u dospělých jsou to závažné zápaly plic neboli pneumonie.

Zdroj nákazy:
Zdrojem infekce je nemocný člověk s pneumokokovou infekcí nebo bacilonosič. Tato infekce se přenáší obvykle vzdušnou cestou kapénkovým způsobem nebo vzniká jako vnitřní infekce u bacilonosiče, u kterého došlo k oslabení imunitního systému a k vytvoření vhodných podmínek pro rozmnožení a invazi této bakterie.

Projevy nemoci:
Pneumokokové infekce mají prudký začátek s vysokou horečkou, dráždivým kašlem, bolestí na hrudníku a dušností. Léčba se provádí antibiotiky, ale někdy jsou bakterie odolné a potom je léčba velmi složitá. Nejvíce ohroženy jsou děti do 5 let, chronicky nemocní (onemocnění srdce a cév, plic, ledvin, cukrovka, oslabení imunitního systému) a starší lidé. Složitost a komplikace pneumokokové infekce spočívá v tom, že ji způsobuje několik odlišných druhů téže bakterie.

Ochrana a prevence:
K prevenci pneumokokových infekcí se využívá očkování.
Očkování je doporučeno k ochraně před pneumokokovými infekcemi, zejména před záněty plic, způsobenými sérotypy obsaženými ve vakcíně pro osoby od dvou let, ve vysokém riziku onemocnění pneumokokovou infekcí. Cílovými skupinami jsou především osoby ve věku 65 let a starší, zvláště starší osoby žijící v ústavech, imunokompetentní, ale oslabené osoby nebo osoby, jejichž zdravotní stav vede k časté hospitalizaci (cukrovka, chronický zánět průdušek, respirační selhávání (selhávání dýchacích funkcí), srdeční selhávání, závislost na alkoholu a kouření v anamnéze apod.), imunosuprimované osoby (jako jsou pacienti po splenektomii - chirurgické odstranění sleziny), se srpkovitou anémií, nefrotickým syndromem), osoby s únikem mozkomíšního moku. Opakované infekce horního dýchacího traktu, zejména zánět středního ucha a sinusitida (zánět dutin), nejsou indikací k vakcinaci proti pneumokokovým nákazám. Zdravotní pojišťovna hradí toto očkování u dětí.

nahoru

Hepatitida

nebo také žloutenka je virová infekce jater. Nemoc postihuje především děti a mladé lidi.
V České republice v roce 2008 propukla epidemie žloutenky typu A, po které virus neustále cirkuluje v populaci. Dále se žloutenka typu A vyskytuje v zemích s nízkým hygienickým standardem v oblastech  Afriky, Asie, Středomoří, Středního východu, Střední a Jižní Ameriky.

Zdroj nákazy:
Zdrojem nákazy je nemocný člověk s viditelnými nebo skrytými příznaky. Onemocnění se šíří těsným stykem, rukama nebo prostřednictvím kontaminované vody a potravin. Ohroženi jsou především cestovatelé konzumující potraviny studené kuchyně nebo cestovatelé žijící v úzkém styku s obyvatelstvem z rozvojových zemí. Rizikové potraviny jsou saláty ze syrové zeleniny, neloupané ovoce, nedostatečně tepelně upravení mořští živočichové. Importované případy mohou být zdrojem nákazy pro onemocnění dalších osob.

Projevy nemoci:
Onemocnění se v první fázi projevuje chřipkovými obtížemi (teplota, nevolnost, bolest hlavy a břicha, celková slabost). Dále se mohou vyskytnout kloubní, kožní a nervové projevy. V další fázi nemoci dojde ke zhoršení potíží, kdy má pacient tmavší moč, světlou stolici a svědění kůže. Příznaky v některých případech nemusí být přítomny vůbec a nemocného přivádí k lékaři až žluté zbarvení kůže a bělma oka. U 10 % pacientů může dojít ke komplikovanému průběhu onemocnění. Následná rekonvalescence může trvat několik měsíců. Existují i bezpříznakové formy infekce, kdy se nemocný pohybuje v populaci a nepozorovaně přenáší virus na další osoby.

Ochrana a prevence:
Nejlepší ochranou proti této nemoci je očkování.
Preventivní opatření zahrnují zvyšování osobní hygieny, zdravotní výchovu o dodržování hygienických zásad. Důraz musí být kladem na konzumaci nezávadné pitné vody a potravin. Nezastupitelnou preventivní roli hraje očkování, které je doporučeno nejen při cestování ale i pro tuzemsko.

nahoru

Klíšťová encefalitida

neboli klíšťový zánět mozku je infekční virové onemocnění napadající mozek a mozkové blány. Virus klíšťové encefalitidy se do těla člověka nejčastěji dostává přisátím infikovaného klíštěte.

Zdroj nákazy:
Infikované klíště je zdrojem nákazy klíšťovou encefalitidou jak pro člověka, tak také pro zvířata. Nakažená klíšťata se vykytují po celé České republice, nejohroženější jsou oblasti Jižních Čech, Plzeňska, Podyjí a další. Ve výjimečných případech se lze nakazit také jiným způsobem, a to pitím tepelně neupraveného kravského, ovčího nebo kozího mléka, které pochází od zvířat nakažených klíšťovou encefalitidou.

Projevy nemoci:
Klíšťová encefalitida má obvykle dvoufázový průběh. Nejdříve se objevují bolesti hlavy, únava, horečka, nevolnost a bolesti svalů a kloubů. Po několika dnech obtíže samy odezní. U některých pacientů může nemoc touto fází skončit a dojde k úplnému uzdravení organizmu. Jinak se nemoc projeví ve své druhé fázi nástupem krutých bolestí hlavy, horečkou, světloplachostí a nevolností. Příznakem poškození nervového systému je ztuhnutí svalů na šíji, svalový třes, závratě, poruchy spánku a paměti, dezorientace. Čtvrtina nemocných má po prodělání klíšťové encefalitidy trvalé následky, jako jsou chronické bolesti hlavy, obrna horních končetin nebo poruchy koncentrace a spánku.

Ochrana a prevence:
Nejvhodnějším způsobem prevence před onemocněním klíšťovou encefalitidou je očkování.
To se doporučuje zejména osobám, které žijí v rizikových oblastech, nebo aktivním osobám, které se často pohybují v přírodě, sportují nebo chodí na pravidelné vycházky s domácími miláčky.

Příspěvky jednotlivých zdravotních pojišťoven na očkování proti klíšťové encefalitidě najdete zde
(
http://www.pozorkliste.cz/prispevky-pojistoven).

nahoru

Meningokokové infekce

jsou závažná onemocnění způsobující různé formy zánětů mozkových blan (hnisavé meningitidy) nebo celkové horečnaté onemocnění (sepse, šok). Nemoc má velmi často dramaticky rychlý průběh, kdy v krátké době, během pouhých několika hodin, dojde z plného zdraví k životu ohrožujícímu selhání organizmu pacienta.

Zdroj nákazy:
Zdrojem nákazy je člověk, původcem onemocnění je bakterie. K nákaze dochází při bližším styku s nemocným nebo i bezpříznakovým bacilonosičem především při velkém nahromadění lidí a vyšší fyzické námaze. Bakterie se přenáší kapénkovou infekcí, to znamená vzduchem (mluvení, kašlání, kýchání) nebo předměty, které jsou potřísněné sekrety dýchacích cest.

Projevy nemoci:
Nejohroženějšími věkovými skupinami jsou děti a mladí lidé. Onemocnění začíná náhle, je provázeno vysokou horečkou, silnými bolestmi hlavy a kloubů. Po těchto příznacích může následovat náhlý nástup ospalosti, zmatenosti, ztuhnutí šíje, zastřené vědomí a typické krvácení do kůže. Komplikace meningokokového onemocnění mohou zahrnovat ztrátu sluchu, slepotu, epilepsii a trvalé poškození mozku. V nejhorších případech vede toto onemocnění k úmrtí. Interval mezi začátkem onemocnění a úmrtím u invazivních meningokokových onemocnění je velmi krátký, v průměru 24 hodin. Četnost výskytu meningokokových nákaz je u nás poměrně nízká, zhruba 50 až 200 případů ročně.

Ochrana a prevence:
Nejvhodnější prevencí proti meningokokovým onemocněním je očkování.
V současné době je k dostání vakcína, která chrání proti čtyřem typům meningokokových infekcí a poskytuje tak kvalitní ochranu a protilátky při styku s bakteriemi. Mimo dětí a mladých lidí má očkování proti meningokokovým onemocněním velký význam také pro osoby cestující do oblastí s výskytem těchto infekcí, zejména do Jižní Ameriky, Asie nebo Afriky.

nahoru

Rakovina děložního čípku

je celosvětově druhý nejčastější typ rakoviny u žen po rakovině prsu. Ročně onemocní 480 000 žen, polovina z nich umírá. V České republice je ročně diagnostikováno více než 1000 nových případů cervikálního karcinomu, z nichž přibližně 400 končí smrtí.

Zdroj nákazy:
Příčinou vzniku onemocnění jsou virové, sexuálně přenosné papilomaviry (HPV). Existuje více než 100 typů těchto virů. Přibližně 30 typů HPV postihuje oblast pohlavních orgánů a odborníci je dělí na skupinu s vysokým rizikem způsobující zhoubné bujení a na typy s nízkým rizikem, které způsobují např. genitální bradavice a léze na čípku. Genitální HPV jsou obvykle přenášeny sexuální cestou.

Projevy nemoci:
U většiny žen proběhne infekce zcela bez příznaků a po roce či dvou sama zcela odezní. Pokud infekce přetrvává, vytvoří se na čípku léze, které se buď samy zhojí, nebo zhoršují. Právě z těžkých lézí se může vyvinout nádor. U většiny žen stačí obranné mechanismy organizmu virus zlikvidovat. Ženy, jež byly infikovány určitými typy HPV a nebyly schopny zbavit se viru (např. vlivem oslabené imunity), mohou onemocnět prekancerozami a rakovinou děložního čípku.

Ochrana a prevence:
Očkování proti rakovině děložního čípku je v tuto chvíli jediné očkování, které je na trhu dostupné proti tak vážné nemoci jako je rakovina.
Karcinom děložního čípku nevznikne, když není v organismu přítomen virus HPV, a protože očkování brání infekci, zabrání i vzniku karcinomu. Očkování proti HPV je vhodné pro všechny dívky a ženy.
Díky úpravě zákona o veřejném zdravotním pojištění pojišťovna hradí od dubna roku 2012 celé očkovací schéma třináctiletým dívkám.

nahoru

Návrat na obsah